(: Blog o tom , co se mi líbí :)

zábavné básničky

Nadělení

4. ledna 2009 v 14:47
Před hospodou dítě pláče, čelo potem zbrocené.
Opakuje jen tři slova: Už nemají točené!
Přede mnou je hrozná scéna, je mi z toho do pláče.
Tváře bledé jako stěna, nemaj ani lahváče.

Zanech, dítě, zanech pláče,
vykašli se na lahváče!
Dej si se mnou na stojáka
lék všech léků - BAVORÁKA!
Pak si na to vodku dej
a uvidíš, bude hej!

Reklama :D

4. ledna 2009 v 14:39

Reklama

Chtěla bych znát toho vola,
co vymýšlí reklamy.
Jeho blbost k Bohu volá,
zasloužil by do tlamy!

Dámské vložky, hladké nožky,
též král sýrů Hermelín,
nevypnu-li televizi,
budu míti brzy splín!

Jeden jogurt, druhý jogurt,
k tomu zdravá Lučina,
holčička se blbě směje
mně harašit začíná!

Plenky Pampers nebo Boby,
Harry Potter - velké hobby.
Do toho se jako víla
ještě zjeví Lanza bílá!

S prádlem není žádná dřina,
reklamě teď vzdávám hold,
všechnu špínu - což je prima,
vypere teď pro nás Bold.

Jenom jedno nedovede,
což je ovšem nasnadě!
Nikomu se nepovede
vyprat špínu ve vládě!

G.S. Condro - to je zázrak,
okamžitě pomůže,
po chorobě ani náznak
když již člověk nemůže.

Minerálkou zapít ještě,
známou značkou Mattoni,
za sluníčka ba i deště,
všem chorobám odzvoní!

Na reklamu ještě čekám,
třeba bude za chvíli.
Whiskas není ??? - To se lekám!
Už ho kočky skoupily!!!!

Zato Whisky, Fernet, Vodka
obrazovkou burácí,
lahodný mok - český Budvar,
než jej koupí Skopčáci.

Právě proto, lidé zlatí,
když je na nás osud zlý
Nechť jsou s námi všichni svatí,
zůstaňme vždy sami, sví !!!

Báseň o Frantovi

4. ledna 2009 v 14:34
Kámoš Franta na vesnici
namluvil si krasavici.
Je moc hezká, nohatá,
hloupá - ale kozatá.

On si slastí mručí,
ať si chlapi čučí!
Její ladné pohyby
záviděti mohli by!

Dostal jsem na Frantu zlost:
Děláš hroznou pitomost!
Vykašli se na tu kost!
Nehodí se k tobě dost!

Věř mi, vtipy na blondýny
nejsou žádné voloviny!
Problémy se začnou kupit.
Probůh, Franto, nebuď stupid!

Nedbal nic na dobré rady,
zlákaly ho její vnady.
Šuškala si celá víska:
Krásná Vlasta chce být misska!

Povolil jí otěže,
hlásí se do soutěže.
Ihned jsem mu navrhl,
aby jí to zatrhl.

Hučím jako do dubu:
Měl bys jí dát přes hubu!
Ale Franta se furt chvástá:
Bude slavná, moje Vlasta!

Jednou hledím na bednu,
končí zprávy - já blednu!
Vysílají soutěž krásy,
tohle bude Vlasta asi!

Když uběhla první půlka,
objevil se démon Hůlka.
Ve finále jsem pak Káju
slyšel zpívat Včelku Máju.

Vlasta bulí dojetím,
zvítězila - to je tím!
Vytryskl jí sopel,
neb vyhrála Opel!

Kája přišel s anturií
jak Romeo za Julií.
Pak zazněla fanfára,
Vlasta hupsla do fára.

Franta doma pije whisku,
moc se těší na svou missku.
Sotva vešla do dveří,
přítel uším nevěří.

Křičí na něj Vlasta:
Je konec - a basta!
Nejsi štěstí garantem,
ty blbečku s trabantem!

Sláva jí stoupla do hlavy,
nechce už Frantovo pohlaví.
Vyprdla se na Frantu
- majitele trabantu.

Nosí drahé diamanty,
nemá nouzi o amanty.
Rajzuje i ve Fordu,
nebo lítá v Concordu.

Franta myslí na Vlastu,
žal utápí ve chlastu.
Šílí, že se jeho drahá
v Leu objevila nahá.

Slzy z jeho očí kanou
- když ji poznal, byla pannou.
Dnes mě Franta vyděsil,
na stromě se oběsil.

Tohle smutné povídání
berte jako varování.
Ženská patří na řetěz!
Když povolíš - je to děs!

My teplí se smějem
- lepší je být gayem!

Silvestrovská noc !!!

17. října 2008 v 14:31
Jiskří oči, jiskří nebe,
a mě něco strašně zebe.

Na sněhu ležím,
flašku objímám,
rachejtle zářivé,
skoro nevnímám.

A najednou přišel šok!
V tom mrazu mi upad nos.

Hledám, hledám,
ale marně,
teď už bude někde na dně.

Nemám sílu, abych vstal,
do tepla se odebral.

Z dálky slyším lidské hlasy,
upadl jsem do mdlob asi.

Tu spásná ruka se objeví,
na nohy mě zvedá,
jejda! To je ruka souseda.

Podívá se na mě zpříma,
hlasem jak zvon ke mně hřímá.

"Ty jsi zlitej jako prase,
no jo, Silvestr je tu zase."

balada o zubech :)

9. října 2008 v 13:44
Zoubečky,zoubky, zuby jsou jich plné huby,
vůbec nevíš, že je máš, pokud bolest nepoznáš,
však u zubaře na křesílku, vzpomeneš si na maminku.

Zubař vrtá, dloube, brousí, vydržet se to však musí,
brzy už tam opět jdu a do křesla usednu,
hubu otevřu jak vrata a bolest bude natotata.

Až tu hubu vypláchnu, teprve si oddechnu,
dobře mi však tak, neměla jsem to odkládat,
nyní musím trpěti, k zubařovi choditi.

Až tam půjdu naposled, ožeru se potom hned,
desinfekce je přec nutná
a navíc to dobře chutná.

Květa

9. října 2008 v 13:36
Pondělí

Já jsem Květa, děva lepá,
můj manžel má jméno Pepa.
K půvabům mým je však slepý
ve dne v noci v práci dřepí.
Prostě se jen v práci fláká,
tak mne pokec silně láká.

Přezdívku mám přímo skvělou:
Tady Myška! Kluci, helou...!

Ozval se mi chlapů ranec.
Nejvíc mě však láká Kanec.

Úterý
Zas jsem byla na Atlasu,
Kanec chválil moji krásu.
Jen co padlo slůvek lásky!
Žádný kecy, žádný zkazky,
vyjevil mi city svoje,
na oplátku zvěděl moje.

Středa
Kaneček má mluvu jemnou,
dvě hodiny tokal se mnou.
Oznámil mi zprávu cennou:
rozvede se se svou ženou!
Jakýpak s tím saky paky:
rozvedu se s Pepou taky!

Čtvrtek
S Pepou bude proces krátký.
Vše je v rukou advokátky.
Večer potom, v nočním času,
kecám s Kancem na Atlasu.
Po třech pivech jsem jak dělo,
toužím poznat jeho tělo.

Pátek

Překonávám těžkou krizi:
do práce ať Pepa zmizí!
Jen opustil naši sluji,
na Atlas se připojuji.
Pod zámkem mi Kanec znova,
šeptá hrozně krásná slova.
Ještě v noci žehlím blůzku.
Zítra máme totiž schůzku!

Sobota

Máme sraz na Václaváku.
Kanec přijde v šedým saku.
Navíc bude držet růži.
Vzrušením mám husí kůži!
Pak ho spatřím. Třeštím oči.
Mrtvice snad po mně skočí!
V tu ránu se vzteky klepu,
před sebou mám svýho Pepu

perníková chaloupka

20. září 2008 v 14:04
Vypravěč:
V Šumavském polesí v tom ráji vřesu,
Pracoval drvoštěp ze státních lesů.
Vyzbrojen sekerou rumem a pilou,
Smrkům a modřínům rád pustil žilou.
Protože na blízku nebyla školka,
Chodil s ním kluk Jeník a Mařenka holka.
Zatím co tatínek ďál z lesa paseku,
Dala se Mařenka hlasitě do breku.

Mařenka :
Jeníku Jeníku mě to tu nudí,
Vždyť chytím vlka,ten mech příliš studí,
Projdem se bratříčku jen malou chviličku,
Malin a borůvek narveme trošičku.
Jeník Rád vidím Mařenko že to máš tady,
Vždyť já už od rána nevidím hlady.

Vypravěč
Zmizeli dětičky ptají v houštině,
Marně však pátrali po sladké malině.
Za chvilku chudinkám nebylo do špásu,
Protože zbloudili nemaje kompasu.
Dva dny a dvě noci šlapali tiše,
Potom jim začalo kručeti v břiše.
Usedli do trávy neznaje data,
Tu Mařce se zjevila morgana fata

Mařenka
Pohlédni Jeníku co máme za kliku,
město zřím veliké je celé z perníku.
Jeník Asi máš vidění v neblahé předtuše,
Vždyť jseš jen Mařena a žádná Libuše.
Tak přestaň věštit a nazuj si holinky,
Půjdem si k svačině vyhrabat kořínky.

Vypravěč
Hrabali dětičky kde se to šiklo,
Najednou na blízku světýlko bliklo.
Rychle se rozběhli k bílému puntíku,
Spatřili panelák byl celí z perníku.
Vylezli na žebřík a plni spěchu,
Jali se pojídat slaďoučkou střechu.

Ježibaba
Kdo tady mlaskáním ruší můj spánek

Jeník
To jsem jen já-vánek.

Ježibaba
Já ti dám vánek prolhaný pacholku,
Střechu mě sežereš bez všech okolků.

Vypravěč
A babice která kdys bývala kráskou,
Spatřila Jeníka a hned vzplála láskou.
Ježibaba Jeníčku miláčku pojď rychle dolů,
Koupím ti prstýnek,žít budem spolu.
Láskou snad uhořím, Love i ou , žete m!

Jeník
Na to ti neskočím, Copak jsem kreten.
Ježibaba
Tak buďte prokleti, ty i ta děva
.
Kéž vám můj perníček potrhá střeva!

otesánek

20. září 2008 v 14:03
Kousíček od lesa stál malý domeček,
žila v něm babička a taky dědeček.
Byli už staří a děti neměli,
snad proto, že v domku nebylo postelí.
Žili si slušně o dvojí penzi,
baba však furt měla pitomý hemzy.
Babička:
"Kam já jsem za mlada své oči dala,
že jsem si za muže nemehlo vzala?
Kdybys byl jako muž jen trochu solidní,
tak už jsem mohla být desetkrát gravidní.
Že děti nemáme, beztak je tvá vina,
jen vzpomeň, jak v lese spad ti strom do klína!"
Dědeček:
"Strom za to nemůže!
Jen proto nemáme dědice,
žes, babo, taková slepice.
Aby ti za tu lež upadly panty,
to máš jen z tý svojí koncepce - anti!
Pořád jsi chtěla mít v domku klid a pohodu,
teď to chceš dohonit, pět let po přechodu?"
A tak se staroušci celé dny přeli,
až jednou křik utich, jako když střelí.
To baba pěstí ťukla si na čelo,
až se jí v žaludku srazilo kyselo.
Babička:
"Ha, už to mám, vím jak mít syna,
jen když tvá ruka nebude líná.
Popadni sekeru, dláto a pilu,
pak padej do lesa a měj se k dílu!
Tam skácej strom, statný a ztepilý,
zpracuj ho dlátem a syn je za chvíli!"
Vypravěč :
Uposlech dědeček bábina příkazu
a lehce přioděn vyrazil do mrazu.
Na večer přivedl divného kloučka,
s tělíčkem Golemka a hlavou broučka.
Než se kdo nadál, kluk seděl za stolem
a spolkl knemoch, i s novým kastrolem.
Když skončil i ubrus v tom dítku neladném,
tak bába zrudnula jak záře nad Kladnem.
Babička:
"Tohleto vytesat, co tě to napadlo?
Jseš padlej na hlavu, žere jak čerpadlo!"
Když v krku dítěte skončila žehlička,
babičku skolila mozková mrtvička.
Dojatý dědeček slzičku zatlačil,
a potom ke stolu rychle zpět přikvačil.
Dědeček:
"No, to je věc, až člověk žasne,
co dokáže to dítko krásné!
Jeden by netušil,
že kousek polena,
zajistí v domku klid na stará kolena!"

zábavná Karkulka

2. srpna 2008 v 17:12
Vypravěč:
V pohladném stavení na konci vesnice,
bydlela sedmkrát trestaná světice.
Od mládí fandila procházkám v šeru,
na jejich památku vlastnila dceru.
Křehounkou dívenku, s nosem jak okurka,
červeným od rumu - no prostě Karkulka.
Jednou, když matička dívenku spatřila,
dala ji lepáka a něžně pravila.
Matka:
Rychle si oblékni červenou sukénku,
babička za lesem dostala žloutenku.
Dones ji guláše. Aspoň půl hrnka.
Ať bába vyskočí zase jak srnka.
Červená Karkulka:
K čemu je matičko červená suknice?
Ta jenom přiláká úchylné myslivce.
Jestli mě znásilní, tak jako včera,
už potom nebudu tvá nevinná dcera.
Matka:
Nedávej bláznivým myšlenkám průchod,
než baba za léky utratí důchod!
Připrav se ihned do startovní polohy,
pořádný gulášek ji postaví na nohy.
Vypravěč:
Popadla Karkulka aktovku s jídlem
a běžela lesem, jak pichnutá šídlem.
Navzdory vábivé, červené suknice,
nepotká na cestě žádného myslivce.
Svalnaté nohy a kvalitní pohorky,
brzy ji donesly do známé chaloupky.
Vyndala z aktovky dietní potravu,
pak v loži spatřila podivnou postavu.
Červená Karkulka:
Co je to za fóry, tak brzo poránu?
Vlk se tu placatí v bábině županu.
Vlk:
Jen pojď dál děvenko a nestůj u dveří!
Bábu jsem posnídal, ty zůstaň k večeři.
Máš hezký tvářicky, jak žádná druhá.,
za to ta babice byla dost tuhá!!!
Červená Karkulka:
Tak to sis vybral jakostní potravu,
nejseš ty blbečku, tak trochu na hlavu?
Pozdě mě nazýváš spanilou děvenkou,
sežral si babičku s infekční žloutenkou
Vypravěč:
Lesem se ozývá zoufalé vytí,
jak se vlk pokouší vyvolat blití....
 
 

Reklama